Ve školním skleníku to žije

Nejen milovníkům rostlin, těch skromných společníků na naší planetě, chci věnovat tento článek o našem školním skleníku. V loňském roce, tolik ovlivněném pandemií, se ve skleníku dařilo. Nejen že zakvetly lekníny a rozzářily vodní hladinu dvou rybníčků s koi kapříky. Také fíky se rozrostly a poskytly první úrodu sladkých fíků. Talíře pichlavých bestií, opuncií, se obalily zářivými žlutými květy, které při dotyku stočí své tyčinky do kruhu. Ale co víc, na japonské mišpuli, tzv. lokvátu, se objevil první jedlý plod, sladkokyselá peckovice s exotickou chutí. Ale největším úspěchem jsou vůbec první květy citronečníku. Občas do skleníku zabrousí kos, který obírá vysušené plody vinné révy z nepřístupných míst ve skleníku. Také v této předvánoční době jsou k vidění drobné zázraky. Právě v této pochmurné době chladu a brzkého stmívání kvetou první květy japonské mišpule. To je doba, kdy vyrážíme do skleníku se štětcem, abychom opýlili květy a mohli ochutnat další plod. A kdo ještě na stránky našeho školního skleníku nezabrousil, snad využije dlouhých večerů a navštíví toto kouzelné místo aspoň na stránkách blogu této naší malé zelené divočiny. Jaroslav Drlík